Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The influence of used tested organism (fresh-water algae) on the acute toxicity microassay
Halatová, Kateřina ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Mlejnková, Hana (vedoucí práce)
Evaluation of the choice of test organism on the outcome of the determination of toxic effects. Comparing the results of the determination of acute toxicity microassay by using 4 different species of freshwater algae (TNV 75 7741), assessment of differences in the sensitivity of the species, methodology optimization.
Využití řasových testů v ekotoxikologii
Hájková, Tereza ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím řasových testů v ekotoxikologii. Pro posouzení ekotoxicity vybraných chemických látek byla použita sladkovodní řasa Desmodesmus subspicatus. Pro vyhodnocování EC50 byla využita metoda spektrofotometrie ve VIS oblasti. Za tímto účelem byla zjištěna vzájemná korelace mezi počtem řasových buněk a absorbance při vlnové délce 683 nm. Testovány byly tyto chemické látky: kyselina 2-[2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl]octová, kyselina (RS)-2-[4-(2-methylpropyl)fenyl]propionová a N-(4-hydroxyphenyl)acetamid. Pro všechny tyto látky byla určena hodnota EC50 a vyhodnocena jejich ekotoxicita.
Využití alternativních testů ekotoxicity pro posouzení kontaminovaných environmentálních matric
Doležalová, Šárka ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá posuzováním negativních vlivů kontaminovaných matric na biotu přírodních ekosystémů prostřednictvím ekotoxikologických testů. V práci je uveden přehled alternativních testů ekotoxicity, které jsou následně porovnány se standardními testy. Dále je diskutována potřeba rozšíření základní sady standardních testů vyžadovaných současnou legislativou ČR o testy na trofické úrovni dekompozitorů pro testování pevných i kapalných matric a o kontaktní testy pro testování pevných matric. V souvislosti s tím jsou provedeny návrhy baterií testů pro hodnocení ekotoxicity environmentálních matric.
VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH TESTŮ BIOTOXICITY PRO STANOVENÍ NEBEZPEČNOSTI STÁVAJÍCÍCH A/NEBO POTENCIÁLNÍCH POLUTANTŮ
Vašulková, Lucie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Bednařík, Karel (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na ověření ekotoxicity oktachlorstyrenu (OCS), jakožto persistentního organického polutantu, pomocí biologických testů toxicity. Ke stanovení toxicity OCS byly použity dva alternativní testy, které využívající jako testovací zvíře sladkovodní organismy. První z nich, tzv. Thamnotoxkit je založen na pozorování pohyblivosti, znehybnění nebo až usmrcení korýše Thamnocephalus platyurus, druhý z nich Daphnotoxkit využívá korýše Daphnia magna. Kromě alternativních testů byl pro srovnání stanovován i jeden standardní test toxicity, a to test inhibice růstu kořene hořčice bílé Sinapis alba, a dva testy fytotoxicity – test inhibice růstu okřehku menšího Lemna minor a test inhibice růstu kořenů cibule Allium cepa.
Ekotoxikologické hodnocení vybraných monomerů pomocí testů toxicity
Šotolová, Ludmila ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Pomocí testů ekotoxicity budou hodnoceny účinky vybraných monomerů, případně aditiv polymerů na životní prostředí. Za tímto účelem budou použity dva alternativní testy toxicity: Thamnotoxkit F TM na testovacím organizmu Thamnocephalus platyurus a Daphnotoxkit F TM na testovacím organizmu Daphnia magna. Také budou použity dva fytotesty: Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba) a Test inhibice růstu kořene cibule (Allium cepa L.). Získané výsledky umožní výpočet hodnot LC50, EC50 a IC50 pro posuzované látky.
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
Hodnocení účinnosti kořenových čistíren prostřednictvím testů ekotoxicity
Konečná, Kateřina ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na hodnocení účinnosti kořenových čistíren pomocí vhodně zvolených testů ekotoxicity. Pro tyto účely byly využity ekotoxikologické testy v akvatickém uspořádání, konkrétně s planktonním organismem Thamnocephalus platyurus a rostlinou Lemna minor. Hodnocení se provádělo na obecní kořenové čistírně, která čistí vodu pro 955 ekvivalentních obyvatel. Výsledky testů s T. platyurus potvrdily, že kořenová čistírna vodu dostatečně zbavuje akutní toxicity. Pro dva vzorky byly stanoveny hodnoty LC50, pro přítok 213,71 ml/l a pro usazovací nádrž 388,20 ml/l. Na odtoku již nešlo tyto hodnoty určit pro nízký ekotoxikologický efekt takto ošetřené vody. U testů s organismem L. minor byly vypočteny hodnoty IC50 taktéž u prvních dvou vzorků. U vzorku č. 1 byla hodnota IC50 vypočtena na 311,25 ml/l, u vzorku č. 2 na 963,35 ml/l. Nicméně na základě testů přímé toxicit vod s L. minor lze i v případě tohoto organismu potvrdit, dobrý čistící efekt této kořenové čistírny.
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
Hodnocení toxicity hasebních vod
Rybková, Tereza ; Ličbinský, Roman (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Problematika toxicity hasebních vod se v současné době dostává stále více do popředí zájmu. Při požáru dochází ke vzniku celé řady nebezpečných látek, které mohou negativně ovlivnit kvalitu některých složek životního prostředí. Cílem práce je posoudit ekotoxikologické vlastnosti hasebních vod, experimentální metodou určit toxicitu hasebních vod a přispět tak k prohloubení znalostí v doposud velmi málo řešené problematice.
Ekotoxikologické hodnocení polymerních substancí
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Polymery nebo jejich modifikátory se stávají součástí celé řady výrobků. Po skončení životního cyklu jsou využitelné části výrobků recyklovány, avšak podstatná část se stává komunálním odpadem. Z těchto důvodů je žádoucí nejen podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, ale také podle požadavků evropské direktivy REACH hodnotit nejen chemické látky, ale také aditiva výrobků i výrobky samotné z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. K těmto účelům slouží testy ekotoxicity, které umožní predikci vlivu testovaných látek na životní prostředí. V této práci byly hodnoceny modifikátory polypropylenu, které jsou běžně komerčně vyráběny. Pomocí testů ekotoxicity byly hodnoceny účinky maleinanhydridu a itakonanhydridu na životní prostředí. Byly použity alternativní testy toxicity a to Thamnotoxkit FTM na organismu Thamnocephalus platyurus a Daphnotokit FTM na organismu Daphnia magna. Ze skupiny testů fytotoxicity byly vybrány testy toxicity: Test inhibice růstu kořene Sinapis alba, Test inhibice růstu kořene Allium cepa L. a Test semichronické toxicity na Lemna minor L. Z marinních testů toxicity byl proveden akutní inhibiční test na žábronožkách Artemia salina.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.